výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

SAK, P.: Proměny české mládeže. Česká mládež v pohledu sociologických výzkumů.

Odborníkům pracujícím s mládeží v obou částech bývalého společného státu je určena publikace Petra Saka "Proměny české mládeže". Pedagogickým pracovníkům zařízení pro volný čas, učitelům všech stupňů, pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden i pracovníkům v oblasti sociální prevence, vyšetřovatelům, policistům, soudcům, pracovníkům vězeňství a náboženských institucí přináší překvapivé množství poznatků. Poučení v ní najdou i vědeckovýzkumní a pedagogičtí pracovníci vysokých škol, ale i rodiče, kteří chtějí pochopit svět dospívajících dětí. V neposlední řadě v ní objeví klíčové informace studenti středních a vysokých škol s pedagogickým zaměřením.

Docent PhDr. Petr Sak, CSc., vědecký pracovník a vysokoškolský učitel předkládá výsledky tří desítek let trvajícího intenzivního sociologického zaujetí pro otázky mladých lidí ve středoevropském regionu. Uveřejněné konkrétní empirické poznatky, podložené mnoha vlastními výzkumy a zhodnocené řadami studií, umocňuje jejich teoretickým zobecněním, využitelným nejen ve vědecké sféře, nýbrž hlavně v praktické rovině široké veřejnosti.

Publikace obsahuje osm kapitol, z nichž pro oblast volnočasově orientovaných pracovníků se jako nejcennější jeví kapitoly 4 ("Hodnoty mládeže"), 6 ("Volný čas a aktivity mládeže"), 7 ("Média v životě mládeže a mládež v informatizaci společnosti") - proto jim věnujeme zvýšenou pozornost. Poučení chtivý čtenář objeví i kvality a obsahovou hutnost dalších kapitol, přičemž kapitola 8 ("Sociálně deviantní jevy u mládeže a sociálně deviantní mládež"), respektive 9 ("Generace a reprodukce společnosti") tvoří jistý pomyslný mezník nebo vrchol prezentovaných názorů.

V úvodní části se autor stručně zamýšlí nad úlohou a pozicí mladých lidí (ve věku od ukončení školní docházky až po převzetí všech rolí dospělých) ve společnosti. Upozorňuje nejen na význam biologické reprodukce společnosti, vytváření ekonomických hodnot, ale zamýšlí se i nad otázkami vývoje hodnotového systému, negativních procesů a jevů, nezaměstnaností u sledované skupiny obyvatel.

Kapitola "Sociální časoprostor" předkládá teoreticky náročný vstup do problematiky. Zabývá se obecným vymezením sociálního pole, charakteristikou vztahů ve skupině, pozicí jedince a prvku, časovou a prostorovou alokací (rozmístěním) prvku, charakterem prvku ve vztahu k jedinci a k majoritní (většinové) společnosti, sociálním časoprostorem a intencionalitou české mládeže. Z množství cenných faktů autor například vyzdvihuje významné atributy současné mládeže: altruismus, kooperace a parazitismus. Pro podporu sdělení nabízí i zpracované přehledy z realizovaných výzkumů, upozorňujících na představy, sny i životní cíle a plány mladé generace.

Další část publikace ("Sociální zrání") se obrací k osobnosti jedince. Analyzuje vědomí, světový názor, hodnoty, společenské postoje, ale též sociální kompetence, to znamená role, normy, vzorce chování, stereotypy, sociální mechanismy a návyky, životní styl mladých. Neméně důležité informace přináší i řádky o občansko-politickém zrání (politická kultura a její složky), případně stručné sdělení o individuální spontánnosti a tlaku sociálních regulativů. Potenciál lidské svobody je vyzdvižen v podkapitole o socializaci a individualizaci a závěrečným shrnutím stěžejních myšlenek.

"Hodnoty mládeže" tvoří obsahovou náplň dalších 40 stran textu. Nejprve se rozebírá vzájemný vztah společnosti, mládeže a hodnot ("Hodnoty a hodnotová orientace ve struktuře osobnosti", "Hodnotový systém jedince a společnosti", "Vztah společenskovědních disciplín ke kategorii hodnot", "Metodologické poznámky k výzkumu a hodnot"), pak se pozornost obrací k otázkám hodnotových preferencí, struktuře hodnot a hodnotové orientaci. Při sledování hierarchie hodnot mladí lidé na pomyslném žebříčku upřednostňují zdraví, mír, lásku, životního partnera, životní prostředí, přátelství, rodinu a děti, svobodu, pravdu a poznání, zajímavou práci, demokracii, plat, rozvoj osobnosti, úspěšnost v zaměstnání, vzdělání, "být užitečný ostatním", uspokojování svých zájmů a koníčků, majetek, společenskou prestiž, soukromé podnikání, veřejně prospěšnou práci a nakonec politickou angažovanost. Velmi zajímavé poznatky o světě mladých se čtenář dozví z předložených párových hodnot i ze závěrů o hodnotových orientacích. Pro srovnání vývoje hodnot s vyspělými zeměmi, porovnání hodnotových systémů a jejich dynamiky v Evropě a ve světě slouží předložený výčet trendů.

"Duchovní a náboženský život mládeže" slouží k odhalení vlivu konzumní společnosti na interní svět mladých lidí, ukazuje na mocnost adaptačních mechanismů. Kapitola se mimo jiné dotýká otázek světového názoru, problematiky posmrtného života i významu osobností duchovního a náboženského života pro mladé, respektive znalostí světových náboženství. Při vysvětlování forem, technik a aktivit náboženského a duchovního života se zmiňuje úloha kněze i škála možností hledání Boha. Vedle postojů k církvím se rozebírá i vývoj duchovního života moderního člověka, dokumentovaného čísly, tabulkami i prognózami vývoje.

Přes 30 stran textu autor věnuje problematice volného času a aktivitám mládeže. Pro praktické využití předkládá nejen teoretické základy v podobě nástinu významu činností v životě jedince a společnosti, ale i metodologické poznámky k výzkumu aktivit ve volném čase. V podkapitole o aktivitách ve volném čase a jejich struktuře se v první části při pojednání o významu volnočasových aktivit pro život jedince a společnosti autor dopouští opomenutí některých i v našich zemích známých skutečností o funkcích volného času (naznačené zploštění však naprosto nesnižuje hodnotu předkládaných názorů a přístupů). Spíše přináší rozšíření čtenářových poznatků a současně poskytuje i potenciální příležitost vnitřního porovnávání vlastních postojů s prezentovanými údaji, jak ve statistickém zpracování, tak v zobecňovaných závěrech. Z jednotlivých činností ve volném čase si autor všímá kulturní, sportovní, extrovertní, manuální a introvertně konzumní orientace. Další pasáže se týkají vývoje aktivit ve volném čase u souboru osob ve věku od 11 do 26 let v závislosti na jejich věku, respektive se zabývají jejich generačním posunem. Dozvídáme se, že k činnostem, jejichž četnost s přibývajícím věkem stoupá, patří vedlejší výdělečná činnost, četba novin a časopisů, veřejně prospěšná a politická činnost (!). Opačná tendence (aktivity s klesajícím věkem) se projevuje u studia (!), povídání si s přáteli a kamarády, sběratelství. K aktivitám s věkem rostoucím a pak klesajícím se řadí návštěva restaurace a kavárny (vrchol mezi 19.-22. rokem), návštěva diskotéky (17.-18. rok života), schůzka s partnerem (19.-21. rok). Opačnou tendenci (pokles vystřídá vzestup) vykazují překvapivě domácí práce (s vrcholem mezi 17. až 18. rokem). Nesmírně cenné jsou poznatky z provedeného mezigeneračního srovnání v průběhu let 1982 až 1996, ale i následný pokus o interpretaci intergenerační kontinuity aktivit ve volném čase.

Dostatek nevtíravého poučení zvídavému čtenáři přináší podkapitoly "Sociální podmíněnost orientací ve volném čase" a "Postoje k hudebním žánrům jako indikátor kulturní orientace", které pomocí hutného textu a několika tabulek odkrývají finální postřehy a závěry autora. Neméně solidní se jeví i sdělení o cestovatelských aktivitách mladých lidí, poukazující na podoby a cíle cestování, případně jejich změny ve sledovaném období. Překvapivé zařazení erotických a sexuálních aktivit podtrhuje závažnost problematiky, posuny v zahájení sexuálního života a mileneckých aktivit, ale i jejich zkušenosti ve srovnání mladých lidí v období posledních více než dvaceti let.

Rozsáhlostí vynikají i stránky, naplněné údaji o poměru mládeže k hromadným sdělovacím prostředkům v době volna. Množství získaných podkladů (v četnosti od sledování televize, poslechu rozhlasu, činnosti s počítačem) má již nyní historickou hodnotu, která se nepochybně bude dále měnit (bohužel) v neprospěch četby a kulturních aktivit, zejména interpretační úrovně. Sledovanost televizního vysílání ve struktuře aktivit volného času zachycuje nejen jeho frekvenci, ale i motivaci, oblíbenost televizních žánrů, respektive jeho charakteristiku a negativní prvky, spolu s hodnocením vlivu na mládež. Četba knih se postupně vytrácí z volného času a životního stylu mládeže na úrok posilňující pozice mladé generace při vytváření informační společnosti. Nejen zaznamenání vybavenosti osobním počítačem, ale také frekvence práce s počítačem a her, způsoby využívání počítače představují další položky při hledání optimální náplně volného času současných mladých lidí.

Závažností problematiky vyniká zařazená kapitola "Sociálně deviantní jevy u mládeže a sociálně deviantní mládež", která na více než třech desítkách stran zkoumá příčiny a trendy sociálně patologických jevů, výrazně ohrožujících vývoj a stabilitu společnosti. Zejména v postkomunistických zemích, v nichž po zpochybnění existujících právních a morálních norem, hodnot a sociálních regulativů nedošlo k prosazení kvalitativně vyšších pravidel, režimů a postojů. K příčinám a důsledkům sociálně deviantního zrání autor řadí hodnotové orientace (extrémy: "majetek" a "být užitečný druhým lidem"), aktivity ve volném čase (u "normální" mládeže, delikventů, narkomanů, prostitutek), skladbu televizního vysílání, sociální časoprostor a intencionalitu (bezcílnost, zaměřenost úsilí), rodinu (klima, tělesné tresty v dětství, výše kapesného, citové vazby, aktivity a role rodičů), a šikanování. Analýzu sociálně negativních jevů (od drog, narkomanii, nikotinismus a alkoholismus) podepírá výčtem a posouzením tzv. flexibilních bodů, poukazujících na průběh procesu sociálního zrání (celkem 22 položek). Výsledná kvantifikace provedeného rozboru sociální deviace ústí ve stanovení konstrukce indexu deviace, rozložení deviace v populaci a souborech, v určení sociální podmíněnosti deviace (vztah ke vzdělání a regionu).

Závěrečná kapitola ("Generace a reprodukce společnosti") nabízí spíše teoretickou rovinu o formování generace, střídání generací a společenské změně, generační potencialitě a upozorňuje na tři fáze společenské aktivity generace (utváření ideové orientace mladé generace - střední generace jako tvůrce nových alternativních společenských programů - naplnění a odcizení starší generace). Současně autor na základě výsledků sociologických studií poukazuje na průnik společenské dynamiky a generací v rodině.

Publikaci doplňuje výčet empirických výzkumů autora v letech 1979 až 1998, spolu s jejich charakteristikou. Následující bibliografický přehled zahrnuje na 70 titulů od 58 našich i zahraničních autorů. Závěrečné resumé a obsah v anglickém jazyce uspokojuje i zájemce odjinud.

Co konstatovat závěrem? Nejen pedagogická odborná a laická veřejnost má ojedinělou příležitost najít odpovědi na četné otázky kolem současných mladých lidí. Každý zájemce objeví na téměř 300 stranách dostatek prostoru pro korekci vlastního názoru, možnost zaujmout alternativní stanovisko, porovnat vlastní pojetí pohledu na moderní mládež s výsledky a závěry renomovaného teoretika a úspěšného badatele. Publikace nutí k opakovaným návratům a permanentnímu posuzování správnosti vlastních závěrů, osvobozuje od přílišné orientovanosti na "nepochybně správné" soukromé názory. Přinejmenším burcuje, podněcuje k neustálé pozornosti problémům mladých jako budoucímu pokolení pro řízení společnosti. A proto kniha patří k denní potřebě všech zainteresovaných, rodičům, výchovným pracovníkům, pedagogům všech stupňů a zařazení.

resume...  objednat...
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001