Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info


O projektu

Anotace projektu

Společnost již akceptovala, že horní hranice přípravy na aktivní profesní život podstatné části populace se posunula do intervalu 23-30 let, avšak skupina populace nad 60 let je vnímána stejně jako v dobách, kdy profesní život začínal ve 14 letech a střední délka života se pohybovala kolem 55 let. Ve společnosti se střetávají konfliktní názory, kdy na jedné straně je médii šířen názor o parazitizmu a neschopnosti generace seniorů, na druhé straně se zdůrazňuje nutnost prodlužování věku odchodu do důchodu. Obraz starší generace však neodpovídá reálné současné generaci, která disponuje značným potenciálem, jehož realizace v životě společnosti je vysoce žádoucí. Cílem projektu je podat sociologický obraz současné starší generace v konfrontaci s přežívajícími mýty a přinést příspěvek k sociologii třetího věku.

Cíle projektu

Bude získán reálný obraz sociodemografické skupiny seniorů a diferencí, ve srovnání s předchozím stavem a s mýty, které o ní ve společnosti a v médiích existují. Projekt přinese poznatky o proměně společnosti, dané změnami ve skladbě populace.

O projektu

Sociální a demografická struktura prošla v moderní společnosti výraznou proměnou v závislosti na rozvoji vědy, techniky a medicíny, posunem životního stylu a v závislosti na dalších faktorech. Tyto proměny dále pokračují. Příprava na profesní život se posunuje až ke 30 letům věku. Roste tím význam sociální skupiny mládeže i její podíl v populaci. K zásadním změnám však dochází také na opačném konci demografické pyramidy. Střední délka života se za poslední generace výrazně posunula v důsledku rozvoje vědy, jejíž výsledky se promítly do zdravotní péče a do způsobu života.

Životní dráha, životní strategie a životní způsob jsou také (jak ukazují výsledky empirických výzkumů) silně ovlivněny úrovní vzdělání. V posledních dvou generacích došlo k výraznému nárůstu vzdělání české populace a tím se také posílila potencialita uvědomělého řízení vlastního života.

Společnost je složitě strukturovaný systém se subsystémy a provázanými procesy, permanentně usilující o dynamickou rovnováhu. Vývoj v jednotlivých subsystémech probíhá se specifickou temporalitou. Subsystémy a jednotlivé společenské procesy jedinečně intervenují do dalších subsystémů a procesů, přičemž někdy posilují dynamiku, jindy ji tlumí. Dynamika a temporalita procesů v jednotlivém subsystému se postupně harmonizuje s celým společenským systémem. Reálně probíhající proces a vývoj subsystémů je postupně společensky reflektován v oblasti vědy, umění a praktického každodenního vědomí. Tato reflexe se utváří v konfrontaci s dosavadními ustálenými názory, postoji, hodnotami, světonázorem atd.

K uvedeným zásadním změnám patří sociodemografický vývoj charakterizovaný jako stárnutí populace. Tento fenomén není spojen pouze s českou populací, ale stal se evropským fenoménem. V současnosti jsme ve fázi, kdy se na fenomén 21. století díváme optikou 19. a 20. století. Sociální skupina ve věku nad 60 let má dnes jiné parametry než tomu bylo v předchozích generacích. Výzkum časových rozpočtů realizovaný pomocí techniky časového snímku (Sak, P. „Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur“, Grant MŠMT ČR, 2000-2002) ukázal překvapivě jinou charakteristiku této sociodemografické skupiny, která patří k nejaktivnějším skupinám s nejhodnotnějšími aktivitami.

V médiích a mladými politiky je uvedená sociodemografická skupina zcela neoprávněně charakterizována jako parazitující, kterou živí a budou muset živit mladá generace. Každá životní fáze má svá specifika, hodnotu a funkci ve společnosti. To platí obecně, tedy v každé společnosti a v každé době, ale současně existují specifika platná pro určitou společnost v konkrétní době, se specifickými sociálními podmínkami. Generace seniorů či sociodemografické skupiny, které ji tvoří jsou strukturovány podle řady znaků. Proto i společenský potenciál není v generaci seniorů rozložen homogenně a tento potenciál má jiný charakter než potenciál mladé či střední generace. Z minulosti je u osobností vědy a kultury dostatečně znám projev této potenciality v pozdním věku (např. prof. J. L. Fischer, prof. Popelová-Otáhalová, prof. J. Skalková). V přírodních národech „instituty moudrosti“ byly vždy tvořeny reprezentanty seniorské generace. Současná česká společnost v reakci na gerontokracii a juventofobii osmdesátých let přešla k opačnému extrému a můžeme v ní pozorovat projevy juventokracie a gerontofobie. Přitom harmonický a zdravý vývoj společnosti vyžaduje relevantní podíl všech generací na životě společnosti.

Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001