Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info

Česká mládež - vlastenectví a vytváření evropské identity (1/2)

Česká společnost prochází zásadní proměnou, která má řadu dimenzí a rozměrů. Za jednu dimenzi lze považovat makrospolečenské změny, které mají svůj zdroj především uvnitř české společnosti, druhou dimenzi změn představují procesy spojené především s Evropskou integrací. Třetí dimenze změn má svůj zdroj v globalizaci.

V české společnosti již po celá devadesátá léta probíhá v nejrůznějších formách a oblastech integrace do společenského prostoru Evropské unie. Česká republika se intenzivně připravuje i na formální začlenění do struktur Evropské unie. Výzva, která stojí před českou společností je především výzvou pro současnou mladou generaci, která je první generací, jejíž socializace byla započata v lůně české společnosti a bude završena v rámci evropské společnosti. Na kvalitě této generace do značné míry závisí charakter integrace a další utváření české společnosti a kultury. Pozice české společnosti uvnitř Evropy a Evropské unie bude odvislá i od kvalit současné mladé generace.

Z těchto důvodů je důležité mapovat a analyzovat postoje, hodnotové orientace, názory, sociální kompetence, životní cíle a různé dovednosti a schopnosti mladé generace. V tomto referátu se chceme věnovat dvěma kategoriím, které jsou z hlediska integrace české společnosti do Evropské unie klíčové. Jedná se o vlastenectví a o postoj české mládeže k utvářející se evropské identitě.

Pojem vlastenectví má v české společnosti bohatou historickou konotaci. Vlastenectví bylo v 19. století zdrojem revitalizace českého národa. Úzké vrstvy tehdejší české společnosti oživily český národ pomocí kultury. Po druhé světové válce během 40 let reálného socialismu bylo vlastenectví ideologicky reflektováno a prezentováno přinejmenším rozpačitě, ale také často kontradiktoricky k pojmu internacionalismu. Také v současnosti je přístup některých skupin mocenské elity k vlastenectví rozporný a často je spojován s nacionalismem. I někteří ústavní činitelé české vlastenectví devalorizují a chápou ho jako něco překonaného, co do moderní společnosti nepatří. Naopak primitivní davové rituály, připomínající starověké bachanálie, které se konají po vyhraných mistrovstvích světa v hokeji jsou přijímány jako adekvátní projev vlastenectví.

Vlastenectví se někdy chápe jako něco co je v protikladu s evropskou integrací, s utvářením evropské identity a s uplatňováním multikulturality v moderní společnosti.

Evropanství a vlastenectví je jedním z témat, kterým se zabývá výzkum "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur". Tento výzkum byl proveden v rámci grantu ministerstva školství. Reprezentativní výběrový soubor měl zhruba 1900 respondentů. Sběr byl proveden tazatelskou sítí pomocí standardizovaného rozhovoru.

Význam české státnosti jsme zjišťovali otázkou " Jakou hodnotu pro Vás představuje český stát - česká státnost ? Míra významu byla zjišťována škálou 1 - 5, přičemž 1 znamená nejmenší význam, 5 - nejvyšší význam.Pro jednotlivé věkové skupiny jsme spočítali index jako vážený aritmetický průměr. Index se může pohybovat v intervalu od 1 do 5.

Tab 1. Hodnota české státnosti ve věkových skupinách
věk 15 - 18 19 - 23 24 - 30 31 - 45 46 - 60 61 -
index 3.73 3.93 3.94 4.12 4.20 4.34

Jak ukazuje tabulka existuje závislost na věku, se snižujícím se věkem hodnota české státnosti pro respondenta klesá.

Názory na význam vlastenectví v současné společnosti obecně a ve vztahu k českému vlastenectví jsme zjišťovali dále uvedenou baterií názorů, ke kterým se respondent vyjadřoval. Tato baterie obsahovala i dimenze vlastenectví, které mapovaly, čím je vlastenectví syceno, jaké vrstvy vytváří celkový postoj vlastenectví. Stupně škály 1 a 2 znamenají, že respondent s názorem obsaženým v tezi nesouhlasí.

Souhlasíte s uvedenými názory? K vyjádření názoru byla použita pětistupňová škála. [1]

  1. V integrující se Evropě přestává mít národ význam
  2. Každý národ, jeho kultura a historie mají svou jedinečnou hodnotu. Zánikem a potlačením národních hodnot a specifik by byla lidská civilizace ochuzena
  3. České vlastenectví mělo význam v minulém století a začátkem dvacátého století, ale v současnosti je již překonané, zastaralé a nefunkční
  4. V minulosti mělo význam patřit k určitému národu či náboženství. V současnosti je každý odpovědný sám za sebe a musí hledat své uplatnění bez ohledu na hranice států, národů a náboženství. Není podstatné v jakém státě a národě žiji, ale jak se prosadím a jakou životní úroveň v cizí zemi dosáhnu
  5. Člověk, který žije v jiné zemi než se narodil a prožil dětství je ochuzen, protože vždy zůstává do určité míry cizincem. Způsob života a národní kultura mají větší hodnotu, než mít více peněz a větší životní úroveň v cizí zemi
  6. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože máme slavnou historii a v minulosti jsme toho mnoho dokázali
  7. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože příslušníci našeho národa dosáhli vynikajících sportovních úspěchů
  8. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože naše kultura má vynikající úroveň (jsme kulturní národ)
  9. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože Češi-Moravané v minulosti ukazovali ostatním národům cestu. Ve středověku to bylo husitství jako začátek reformace
  10. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože Češi-Moravané v minulosti ukazovali ostatním národům cestu. V roce 1968 jsme spojili socialismus s demokracií ve hnutí "socialismu s lidskou tváří"
  11. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože v roce 1992 jsme rozdělili kultivovaně bez konfliktů Československý stát
  12. Jsem hrdý na to, že jsem Čech-Moravan, protože Češi-Moravané jsou podnikaví, ve světě se neztratí, mají nápady, jsou tvořiví a mají "zlaté české ruce"

Graf porovnává pomocí indexu (vážený aritmetický průměr) názory mladé generace s názory střední a starší generace. Česká společnost vcelku, tedy i mladá generace odmítají tezi, že české vlastenectví je již překonané a také tezi, že národ v integrující se Evropě ztrácí význam. Tento názor dokonce mladá generace zastává shodně se staršími generacemi.

Názory k významu národa
Názory k významu národa

Nejvyhraněnější je mladá generace v názoru, že každý národ, jeho kultura a historie představují vysokou hodnotu, kterou je třeba chránit a rozvíjet. Pro Čechy žít uvnitř národní kultury a českého národa představuje vysokou hodnotu. Pro střední a starší generaci je větší hodnotou žít skromněji uvnitř české kultury než žít v cizí zemi a mít více peněz a vyšší životní úroveň. Možná to souvisí i s tím, že Českou republiku postihlo několik vln emigrace a z Čech odešla především ta část české populace, pro kterou "život uvnitř české kultury a českého národa" byl relativně nižší hodnotou a "úspěch, peníze a vyšší životní úroveň" byl relativně vyšší hodnotou.

Mladá generace je posunuta směrem k uplatnění se v cizí zemi, ale jako celek má mladá generace index 3,27, to znamená, že existuje preference uplatnění v cizí zemi, ale tato preference není příliš výrazná.

Čím je české vlastenectví syceno? U střední a starší generace je pořadí toho, na co jsou hrdi ve vztahu k českému národu následující: historie, kultura, sport, tvořivost českých lidí, etapa historie - husitství. Hrdostí nenaplňuje českou populaci historická etapa "Pražské jaro".

U mladé generace je pořadí odlišné na prvních místech: sport, historie, kultura. Ve všech položkách jsou hodnoty indexu u mladé generace nižší.

Dimenze vlastenectví
Dimenze vlastenectví

Jaké jsou postoje české populace a české mladé generace ke vstupu do Evropské unie? Tato otázka byla položena ve formě "Jste stoupencem našeho vstupu do Evropské unie?" Respondent odpovídal pomocí pětistupňové škály 1/. Pro věkové skupiny byl spočítán index, který vypovídá o vývoji postoje v závislosti na věku.

Nejpříznivější postoj ke vstupu do Evropské unie je ve věkové skupině 24 - 30 let. K nižším i vyšším věkovým skupinám se snižuje zájem o vstup do Evropské unie. Celkově mladá generace 15 - 30 let je výraznějším stoupencem vstupu do EU než střední a starší generace. Výrazně nejhorší postoj ke vstupu má populace v důchodovém věku.

Poznámky:
[1] Škála č. 2
další >>
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001