Insoma
výzkum
sociologický
internetový
mediální
marketingový
o firmě výzkumy referáty články studie knihy tazatelská síť kontaktní info


Vzdělání v životním stylu člověka informační společnosti

Doc.PhDr. Petr Sak, CSc.

Referát přednesený na mezinárodní konferenci „Sociália 2006“
Hradec Králové 20. - 21.10.2006

Evoluce na naší planetě od vzniku homo sapiens probíhá především prostřednictvím člověka a společnosti. Sledujeme-li dosavadní evoluční trajektorii naplňovanou prostřednictvím člověka a směřující k rozvoji sféry rozumu (Chardin, 1990), vidíme vinout se touto historií jako červená nit vzdělávání. Neustále roste podíl vzdělávající se populace, neustále zabírá životní fáze věnovaná vzdělávání větší časový úsek, absolutně i podíl z celku života. Z populace se vyděluje sociální skupina mládež, jejímž hlavním posláním je vzdělávání a profesní příprava. Zároveň roste komplexita vzdělávacího systému a zdokonaluje se jeho infrastruktura. V současnosti získává v Čechách vysokoškolské vzdělání kolem třetiny populačního ročníku. Proces vzdělávání, včetně doktorandského studia, se posouvá k hranicím třiceti let.

Význam vzdělanosti a vzdělávání pro společnost dále roste a v soutěži jednotlivých zemí vzdělanost populace a její vědecká úroveň budou rozhodovat o budoucnosti země. Klíčovou se stává modernizace vzdělávacího systému, jednak jeho modifikací primárního vzdělávání do podoby systému otevřeného novým poznatkům, jednak poskytnutím jedincům programu pro celoživotní doplňování nových poznatků v takové podobě, kdy nepůjde pouze o rozšiřování sumy poznatků v jednotlivých vědních disciplínách, ale kdy nové poznatky umožní syntetizovat a prohlubovat komplexní vhled do zásadních kategorií života, společnosti a bytí.

Tím se stává nezbytnou modernizace vzdělávacího systému - celoživotní vzdělávání, které obsahuje primární vzdělávání od základní školy po vysokoškolské a dále vzdělávání realizované mimo rámec tradičního vzdělávání. Při modernizaci a dalším rozvoji vzdělávacího systému ve vznikající informační společnost nelze opominout průnik nových informačních a komunikačních technologií do vzdělávání.

Vedle prvků vzdělávacího systému vytvářených společností je klíčovým subjektem vzdělávání člověk. Veškeré požadavky na vzdělávací systém a na vzdělanost společnosti stojí a padají s člověkem. Při významu vzdělání pro současného člověka a pro současnou společnost se vzdělávání stává výrazným prvkem životního způsobu, životním cílem, obsahem trávení volného času a výraznou hodnotou. Je tomu skutečně tak? Jakou hodnotu má vzdělání pro člověka na počátku vznikající informační společnosti?

V empirickém sociologickém výzkumu[1] jsme zjišťovali pozici vzdělání v životě současného člověka pomocí baterie hodnot. V celku populace má hodnota vzdělání index (průměr z pětistupňové škály 1-5, 5 znamená největší význam) 3,68 a z 23 hodnot je na 16 místě. Jak tento údaj hodnotit? Je tento poznatek pozitivní či negativní? Za tímto znakem o celku populace se skrývá značná diferenciace. Skupiny, pro něž má vzdělání nejvyšší hodnotu a skupiny s minimálním významem vzdělání.

Dále jsme ve výzkumu položili otázku: „Představuje vzdělávání důležitou a trvalou součást Vašeho života a životního stylu?“. Respondent význam vzdělávání vyjadřoval pomocí pětistupňové škály.

Třetina populace vyjadřuje nejvyšší význam (rozhodně ano) vzdělávání pro svůj život. Na škále od do 1 do 5 roste význam vzdělání a také četnosti odpovědí. Názor - vzdělání není trvalou a významnou součástí života, vyjadřuje pouze 5% respondentů.

GRAF 1: Vzdělání - významná a trvalá součást života a životního způsobu české populace

Vzdělanostní kulturní kapitál není ve společnosti rozložen plošně, společnost není v tomto smyslu homogenní, ale diferencována podle řady znaků.

V procesu socializace jsou v jednom směru přenášeny společenské obsahy na jedince. Tento makrospolečenský pohyb je reálně naplňován prostřednictvím segmentů sociálního pole jedince. Určité hodnoty a entity a jejich utváření mají transgenerační charakter. Vzdělání jako hodnota, jak ukazují empirické poznatky, patří k takovým fenoménům. Nejen tedy vzdělání jako strukturovaný systém poznatků, ale interiorizace významu a hodnoty vzdělání ve struktuře osobnosti je součástí kulturního kapitálu sdíleného a vytvářeného generačně. Vzdělání jako součást životního způsobu, životní dráhy a hodnotové orientace je součástí kulturního kapitálu jedince, rodiny, rodu, společnosti. Z některých vrstev společnosti je menší podíl dětí na středních a vysokých školách ne primárně z důvodů nižších intelektových schopností a talentu, ale důvodem je především nižší kulturní kapitál těchto vrstev, rodin a dětí. Vztah ke vzdělání a pozice vzdělání v české společnosti a v životě občanů české společnosti představuje bohatství a systémovou výhodu české společnosti. V informační postindustriální společnosti vzdělanostní kulturní kapitál představuje naprosto nezbytný předpoklad další existence a vývoje společnosti. Jaké jsou důsledky nízkého kulturního vzdělanostního kapitálu ilustruje pozice romského etnika v naší společnosti.

Hodnota vzdělání a význam vzdělání jako trvalé a významné součásti života a životního způsobu silně koreluje nejen s dosaženou úrovní vzdělání samotného jedince, ale i s dosaženou vzdělanostní úrovní rodičů. Pozoruhodné je, že empirické výsledky ukazují dokonce silnější vliv vysokoškolského vzdělání matky než otce.

GRAF 2: Souvislost mezi vzděláním rodičů a hodnocením významu vzdělávání pro život
(rozhodně ano)


K ilustraci vzdělávání v životě člověka jsme vybrali dvě formy, nejtradičnější formu - vzdělávání prostřednictvím studia odborné literatury a formu teprve vstupující do vzdělávacího procesu - elektronické vzdělávání.

Respondent vyjadřoval frekvenci využívání dané formy pro své vzdělávání v reakci na otázku: „Jak často využíváte pro své vzdělávání následující formy a způsoby? Frekvence měla škálu 1-nikdy, 2-výjimečně, 3-občas (alespoň 1x měsíčně), 4-často, 5-pravidelně.

Následující graf uvádí podíl jedinců ze vzdělanostních skupin, kteří studují odbornou literaturu pravidelně. Před interpretací dat je třeba připomenout, že skupina s ukončeným základním vzděláním obsahuje studenty středních škol a skupina s ukončeným bakalářským vzděláním obsahuje studenty magisterského studia. Skupina s magisterským vzděláním obsahuje, až na malé výjimky, ekonomicky aktivní jedince s vysokoškolským vzděláním. Tito jedinci převážně nestudují z formálních studijních povinností, ale ze zájmu a z potřeb své profese. Studium této skupiny je jednoznačně za horizontem primárního vzdělávání a realizuje se v rámci dalšího vzdělávání.

GRAF 3: Pravidelné studium odborné literury ve vzdělanostních skupinách

Téměř třetina vysokoškolsky vzdělaných lidí studuje odbornou literaturu pravidelně. Ze skupiny vyučených bez maturity to jsou tři procenta, tedy zhruba desetkrát méně.

Počátek a zárodek této výrazné diskrepance vidíme již při studiu. V souboru respondentů se nevyskytl ani jeden žák učňovského studia, který by pravidelně četl odbornou literaturu, naopak vysokoškolští studenti jsou skupinou s nejvyšší četností pravidelného studia. Ze skupin respondentů, kteří jsou ekonomicky aktivní nejvíce studují zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním

GRAF 4: Pravidelné studium odborné literary v socioprofesních skupinách


a dále řídící pracovníci, tedy skupina u níž můžeme předpokládat vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných. Na opačném konci, tedy s minimální četností pravidelně studujících jsou manuální pracovníci a nezaměstnaní.

Jak je v české populaci hodnocen význam e-learningu pro vzdělávání? Graf zobrazuje podíl respondentů, kteří ve vzdělanostních skupinách na otázku: „Je pro Vás e-learning významný ?“, uvedli „rozhodně ano“.

GRAF 5: Významost e-learningu pro vzdělávání v závislosti na dosaženém vzdělání
(rozhodně ano)


Elektronické vzdělávání má řadu podob a je odlišně definováno, od jakéhokoliv využití počítače pro vzdělávání, až po podobu virtuální třídy s tutorem a s interaktivním vzdělávacím programem a s průběžnou a závěrečnou evaluací.

Pro potřeby výzkumu jsme počítali s nejširším „měkkým“ vymezením. Graf ukazuje rozložení četnosti na frekvenční škále celé populace. Dvě třetiny populace elektronické vzdělávání nikdy nepoužilo, ale třetina se s různou frekvencí pomocí nových technologií vzdělává a téměř dvě procenta každý den.

GRAF 6: Frekvence využívání e-learningu celek populace

Výsledky našeho empirického výzkumu ukázaly v malém měřítku české společnosti fenomény a procesy analogické globálnímu civilizačnímu rozměru. Vzdělanost je rozvíjena na bázi sociokulturního kapitálu rodiny, který je budován po řadu generací a z generace na generaci předáván. Přenos na ose generací je pro sociokulturní základnu vzdělávání základní, současně však je tento kapitál jedince sycen i dalšími složkami společnosti, takže i jedinec s nízkým sociokulturním kapitálem své rodiny může své vzdělání odstartovat z báze sociokulturního kapitálu společnosti.

Vědecký a technologický vývoj posouvá civilizaci k informační a znalostní společnosti, s novými požadavky na vzdělanost člověka a vzdělanostní úroveň celé společnosti. Nové technologie snižují potřebu nekvalifikované práce a tedy i lidí, kteří jsou schopni vykonávat pouze nekvalifikovanou práci. V rámci společnosti skupiny populace a na planetární úrovni země se ocitají v druhořadém postavení ty subjekty, které disponují nízkým vzdělanostním potenciálem. Pro civilizaci v 21. století je klíčové vytvoření celoživotního systému vzdělávaní na jedné straně a komplementárně existence individuálních subjektivních předpokladů člověka ke vzdělávání. Vzdělávací systém vytvořený společností a vnitřní výbava člověka vztažená ke vzdělávání jsou dvě strany jedné mince. Individuální složky člověka tvoří subjektivní předpoklad fungování vzdělávacího systému, který daný systém vitalizuje a určuje jeho efektivitu. Společnosti a jedinci s nízkými či špatnými subjektivními předpoklady - nízkým sociokulturním kapitálem vzdělanosti budou marginalizováni, stanou se předmětem sociální a civilizační excluse. Současně se sociální vrstvy s nízkým vzděláním stávají pro společnost problémem. Nejen vlastní aktivity a postoje těchto sociálních vrstev, ale i procesy a aktivity komerčně vztažené k těmto vrstvám populace mají retardační až regresní charakter. Příkladem mohou být média, a to nejen televize, ale i různé časopisy pro ženy.

Vzdělání jako hodnota, potřeba, cíl, náplň volného času jsou fenomény, které jsou pro člověka, společnost a civilizaci v 21.století klíčové.

Seznam literatury

1.Chardin,T. Vesmír a lidstvo. Praha:Vyšehrad, 1990.

Poznámky:
[1] Reprezentativní sociologický výzkum realizovaný v rámci grantu MPSV ČR „Vliv computerizace na edukační procesy a na člověka v informační společnosti“ byl proveden technikou standardizovaného rozhovoru na souboru 1818 respondentů.
Valid XHTML 1.0!
webdesign&scripts by Scorpi 2001